REMS Multi-Push SL Instrucciones De Servicio página 174

ces
k lidské spotřebě – část 4: „Montáž" a musela být zavedena do září 2010 ve všech
evropských státech se statusem národní normy. V této normě byla poprvé v rámci
celé Evropy stanovena platná ustanovení o uvádění rozvodů pitné vody do provozu,
např. ohledně plnění, tlakových zkoušek, proplachování a dezinfekce.
V oddílu 6 „Uvádění do provozu" normy EN 806-4:2010 6.1 se popisuje „Napouštění
a hydrostatické tlakové zkoušky potrubí vnitřních vodovodů pro rozvod vody určené
k lidské spotřebě". „Vnitřní rozvody v budovách musejí být podrobeny tlakové zkoušce.
Ta se může provádět buď pomocí vody nebo, jestliže to připouštějí národní předpisy
k tomu smí být použit čistý vzduch bez obsahu olejů s malým tlakem nebo inertní
plyny. Je třeba dbát na možné nebezpečí plynoucí z vysokého tlaku plynu nebo
vzduchu v systému." Norma EN 806-4:2010 však kromě tohoto upozornění neob-
sahuje žádná kritéria k provádění zkoušky pomocí vzduchu.
V pododstavcích 6.1 jsou na výběr tři zkušební postupy A, B, C, pro hydrostatickou
tlakovou zkoušku v závislosti na materiálu a velikosti instalovaných potrubních
rozvodů. Zkušební postupy A, B, C se rozlišují podle průběhů zkoušek, zkušebních
tlaků nebo dob.
V odstavci 6.2 „Proplachování potrubních vedení" je v části 6.2.1 mj. stanoveno:
„Rozvody pitné vody se musejí pokud možno brzy po instalaci a tlakové zkoušce
a rovněž bezprostředně před uvedením do provozu propláchnout pitnou vodou."
„Jestliže není vnitřní vodovod používán bezprostředně po svém uvedení do provozu,
musí být v pravidelných intervalech proplachován (nejdelší interval mezi proplachy
je 7 dní)." Jestliže tento požadavek nemůže být splněn, doporučuje se provést
tlakovou zkoušku pomocí stlačeného vzduchu.
V odstavci 6.2.2 je popsáno „Proplachování vodou".
V odstavci 6.2.3 jsou popsány „Postupy proplachování směsí vody a vzduchu",
přičemž může být proplachovací efekt zesílen manuálně popř. automaticky produ-
kovanými tlakovými rázy.
V článku 6.3 „Dezinfekce" v odstavci 6.3.1 se upozorňuje na to, že v mnoha případech
není nutná dezinfekce, ale stačí proplachování. „Rozvody pitné vody mohou být dezin-
fi kovány po propláchnutí, pokud to stanovila odpovědná osoba nebo správní orgán."
„Veškerá dezinfekce musí být prováděna podle národních nebo místních předpisů."
V odstavci 6.3.2 „Volba dezinfekčních prostředků" se upozorňuje na následující:
„Všechny chemikálie, které se používají k dezinfekci rozvodů pitné vody, musí
odpovídat požadavkům na chemikálie určené pro úpravu vody, které jsou stanoveny
v evropských normách nebo v národních normách, pokud nelze aplikovat příslušné
evropské normy." Kromě toho: „Přeprava, skladování, manipulace a použití všech
těchto dezinfekčních prostředků může být nebezpečné, proto musí být přesně
dodržovány požadavky ochrany zdraví a bezpečnostní požadavky."
V odstavci 6.3.3 „Postup použití dezinfekčních prostředků" se upozorňuje na to, že
se musí postupovat podle pokynů výrobce dezinfekčního prostředku a že po úspěšné
dezinfekci a následném propláchnutí musí být odebrán vzorek vody a podroben
bakteriologickému vyšetření. Nakonec je nutné: „Musí být podrobně zaznamenán
celý postup včetně výsledků vyšetření a musí být předán vlastníku budovy."
Návod „Kontroly těsnosti rozvodů pitné vody pomocí stlačeného vzduchu, Návod „Kontroly těsnosti rozvodů pitné vody pomocí stlačeného vzduchu, Návod „Kontroly těsnosti rozvodů pitné vody pomocí stlačeného vzduchu,
inertního plynu nebo vody" (leden 2011) německého Ústředního svazu společností
z oboru sanity, topení a klimatizace (ZVSHK – Zentralverband Sanitär Heizung
Klima) (ZVSHK)
Pro Německo je v tomto návodu pod „3.1 Všeobecně" určeno k národním ustano-
vením: „Kvůli stlačitelnosti plynů je při provádění tlakových zkoušek pomocí vzduchu
z fyzikálních a bezpečnostně technických důvodů nezbytné dodržovat předpisy pro
prevenci úrazů „Práce na plynových zařízeních" a soubor předpisů „Technické
předpisy pro plynové rozvody DVGW-TRGI". Proto byly ve shodě s příslušným
oborovým sdružením a v návaznosti na tento soubor předpisů stanoveny zkušební
tlaky na maximální hodnotu 0,3 MPa (3 bary) stejně jako u zatěžovacích zkoušek
a kontrol těsnosti. Tím jsou splněny národní předpisy. Tím jsou splněny národní předpisy."
V souvislosti s postupy A, B, C pro tlakové zkoušky pomocí vody, které jsou uvedeny
v odstavci 6.1 normy EN 806-4:2010, je v návodu „Kontroly těsnosti rozvodů pitné
vody pomocí stlačeného vzduchu, inertního plynu nebo vody" (leden 2011) T 82-2011
německého Ústředního svazu společností z oboru sanity, topení a klimatizace
(ZVSHK), pro Německo stanoveno: „Z důvodů praktické proveditelnosti na stavbách
byl na základě praktických pokusů zvolen upravený postup, jenž je použitelný pro
všechny materiály a kombinace materiálů. Aby bylo při kontrole těsnosti možné zjistit
i nejmenší případné netěsnosti, došlo oproti hodnotě stanovené v normě k prodlou-
žení zkušební doby. Jako základ pro provádění kontroly těsnosti pomocí vody pro
všechny materiály slouží zkušební postup B podle DIN EN 806-4."
Zjišťuje se:
Kontroly těsnosti pomocí iner Kontroly těsnosti pomocí inertních plynů tních plynů (např. dusík)
„V budovách, ve kterých jsou zvýšené hygienické požadavky, jako jsou například
zdravotnická zařízení, nemocnice, nebo ordinace lékařů, může být požadováno
použití inertních plynů, aby se vyloučila kondenzace vlhkosti v potrubí." (Není možné
s REMS Multi-Push.)
Kontrola těsnosti pomocí stlačeného vzduchu se vykonává, když Kontrola těsnosti pomocí stlačeného vzduchu
● lze očekávat delší dobu odstávky od okamžiku kontroly těsnosti do uvedení do
provozu, zvláště při průměrných teplotách > 25 °C, aby se zamezilo možnému
množení bakterií,
● potrubní rozvod od okamžiku kontroly těsnosti do uvedení do provozu nemůže,
např. kvůli mrazu, zůstat zcela naplněný,
● je v případě částečně vyprázdněného vedení ohrožena korozivzdornost materiálu
Kontrola těsnosti pomocí vody Kontrola těsnosti pomocí vody se může vykonat, když
● od okamžiku kontroly těsnosti do uvedení rozvodu pitné vody do provozu je
zajištěna výměna vody v potrubí v pravidelných intervalech, nejpozději po sedmi
dnech. A dále, když
jestliže to připouštějí národní předpisy,
německého Ústředního svazu společností
● je zajištěno, že je přípojka vody pro použití v domácnosti nebo pro staveništní
účely propláchnuta a tím připravena pro připojení a provoz,
● plnění rozvodu vody probíhá přes hygienicky bezvadné součásti,
● od okamžiku kontroly těsnosti do uvedení do provozu zůstává soustava zcela
naplněna a je možné vyhnout se částečnému doplňování.
Zásobování pitnou vodou ve znění ze 2. srpna 2013, § 11
Pro Německo je v Zásobování pitnou vodou ve znění ze 2. srpna 2013 v § 11 „Látky
pro úpravu a postup dezinfekce" stanoveno, že pro dezinfekci pitné vody smí být
používány pouze látky, které jsou uvedeny na seznamu spolkového ministerstva
zdravotnictví. Tento seznam vede spolkový úřad pro ochranu životního prostředí.
Technická norma – pracovní list DVGW W 557 (A), říjen 2012, Německého
sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW – Deutscher Verein des Gas- und
Wasserfaches e.V.).
V Německu musí být dodržovány podrobné pokyny k „Čistění a dezinfekci rozvodů
pitné vody" uvedené v Technické normě – pracovním listu DVGW W 557 (A),
říjen 2012, Německého sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW).
V článku 6 „Čistění" v odstavci 6.1 „Všeobecné, cíl čistění" se uvádí: „V případě
mikrobiologického znečistění pitné vody musí být nejdříve provedeno čistění. V těchto
případech může být po skončení čistění nutné provést dezinfekci zařízení."
V článku 6.3 „Čistění" jsou mimo jiné popsány postupy „Proplachování vodou"
a „Proplachování směsí vody a vzduchu" známé z normy EN 806-4. Jak při nové
instalaci, tak i při opravách, se do potrubního systému mohou dostat nečistoty, příp.
dokonce hrozí nebezpečí mikrobakteriální kontaminace. V odstavci 6.3.2.2 „Propla-
chování směsí vody a vzduchu" se vysvětluje: „Pro odstranění inkrustací, usazenin
nebo biologického povlaku ve stávajícím potrubí je nutné proplachování vodou
a vzduchem, aby se dosáhlo zvýšeného čisticího výkonu. Prostorově působící
turbulentní proudění působí místně vyšší silou a snadněji uvolňuje usazeniny. Proti
proplachování vodou se výrazně snižuje spotřeba vody."
V článku 7 „Dezinfekce" je podrobně popsána tepelná a zejména chemická dezinfekce
zařízení jako diskontinuální opatření pro dekontaminaci rozvodů pitné vody. „Dezin-
fekci zařízení smí provádět pouze odborné fi rmy." V odstavci 7.4.2 jsou jmenovány
3 „osvědčené dezinfekční chemikálie", peroxid vodíku H
a oxid chloričitý ClO , jejich příslušné koncentrace pro použití a doba působení.
2
Např. koncentrace při použití peroxidu vodíku je 150 mg H
24 hodin. V Příloze A najdete bližší informace o těchto dezinfekčních chemikáliích,
např. o jejich použití a bezpečnosti práce. V Příloze B jsou uvedeny informace
o odolnosti materiálů vůči působení doporučených dezinfekčních chemikálií.
Návod „Proplachování, dezinfekce a uvádění do provozu rozvodů pitné vody"
(srpen 2014) německého Ústředního svazu společností z oboru sanity, topení
a klimatizace (ZVSHK – Zentralverband Sanitär Heizung Klima)
Pro Německo jsou v návodu „Proplachování, dezinfekce a uvedení rozvodů pitné
vody do provozu" (nové znění ze srpna 2014) od německého Ústředního svazu vody do provozu" (nové znění ze srpna 2014) od německého Ústředního svazu
společností z oboru sanity, topení a klimatizace (SVSHK – Zentralverband Sanitär
Heizung Klima) obsaženy původně stanovené, komplexní metody k proplachování
a dezinfekci rozvodů pitné vody. Tyto jsou v široké míře potvrzeny normou EN
806-4:2010 a technickou normou – pracovním listem DVGW W 557 (A), říjen 2012,
Německého sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW – Deutscher Verein des
Gas- und Wasserfaches). Zvláště jsou navíc rozebírány chemické prostředky k
dezinfekci a popisuje se tepelná dezinfekce.
Technické předpisy pro plynové instalace
Evropská norma EN 1775:2007 „Zásobování plynem – Plynovody v budovách"
Tato evropská norma EN 1775:2007 „Zásobování plynem – Plynovody v budovách"
v článku 6 Zkoušení 6.1.1 stanovuje: „Nová potrubní vedení nebo každé stávající
vedení, na kterých se provádějí práce popsané v článku 8.5, se smí do provozu
uvést nebo znovu uvést pouze tehdy, když byly úspěšně provedeny zkoušky přede-
psané v článku 6." Jako zkušební médium se doporučuje použít přednostně vzduch.
Je vyžadována pevnostní zkouška jako funkce maximálního přípustného provozního
tlaku MOP a následně zkouška těsnosti. „Přiváděný zkušební tlak pro zkoušku
těsnosti:
– musí být minimálně stejný jako provozní tlak;
– nesmí být obvykle vyšší než 150 % tlaku MOP, jestliže MOP leží nad 0,1 baru."
„Pro vedení s tlakem MOP ≤ 0,1 baru nesmí být zkušební tlak pro zkoušku
pevnosti > 150 mbar."
Uživatelé této evropské normy si musejí být vědomi toho, že mohou existovat
podrobnější národní normy nebo technické předpisy v jednotlivých členských státech
CEN. Při výskytu rozporů z důvodu restriktivnějších požadavků v národních zákonech/
předpisech oproti požadavkům v této normě mají přednost národní zákony/předpisy,
jak je vysvětleno v technické zprávě CEN CEN/TR 13737.
Technické předpisy – pracovní list G 600, duben 2008 (DVGW-TRGI 2008),
Německého sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW – Deutsche Verei-
nigung des Gas- und Wasserfaches)
V Německu je třeba respektovat Technické předpisy – pracovní list G 600, duben
2008 (DVGW-TRGI 2008), „Technické předpisy pro plynové instalace" Německého
sdružení plynového a vodního odvětví (DVGW – Deutsche Vereinigung des Gas- und
Wasserfaches).
V odstavci 5.6.2 „Bezpečnostní opatření během zkoušení" se stanovuje následující:
„Max. zkušební tlak nesmí překročit hodnotu 3 bary. Podle odstavce 5.6.3 se zkoušky
smí volitelně provádět pomocí stlačeného vzduchu. Podle odstavce 5.6.4 platí:
„Vedení s provozním tlakem do 100 mbar včetně podléhají následujícím zkouškám:
a) zátěžová zkouška,
b) zkouška těsnosti
c) zkouška použitelnosti u rozvodů v provozu"
ces
O , chlornan sodný NaOCl
2 2
O /l a doba působení
2 2
173